Narodil jsem se v roce 2005 na Vsetíně. Skoro celé dětství jsem trávil venku – na dvoře, v lese, na hřišti a později i na kole.
Rodiče mě vedli k aktivnímu životu. V šesti letech jsem začal trénovat karate. Jezdil jsem na závody po Česku i po Evropě a po celých 8 letech pravidelného tréninku jsem úspěšně složil zkoušku na černý pás.
S rodiči jsme hodně cestovali – po Česku, k moři i na hory na lyže. Své mládí jsem si užil naplno a nikdy bych ho za nic nevyměnil.
S Matějem na závodech ve sjezdu
2015–2020
Já jako teenager
Začal jsem se zajímat o sjezdy na horském kole. Každý den jsem sledoval rakouského jezdce Fabia Wibmera a učil se od něj nové triky – chtěl jsem být stejně dobrý jako on.
S o rok starším Matějem jsme založili partu KH Bikers a jezdili spolu 24/7, 365 dní v roce. Bikeparky, cyklostezky, sídliště – nic pro nás nebylo překážkou.
Později přišly závody a první medaile. Z peněz z brigád jsem si koupil první opravdové sjezdové kolo a otevřel si tak dveře do světa profi cyklistiky.
Já, Metoděj a naše první podařené střihy
2020–2025
Hudba, Covida první business
V roce 2020 zastavil svět Covid a já se začal podle YouTube učit na kytaru. Po pár měsících jsem zahrál první písničky a hudba se pro mě stala místem, kde si opravdu odpočinu.
Když jsem nastoupil na střední školu, vadilo mi, kolik peněz rodiče nechávají za holiče. S kamarádem Metodějem jsme proto koupili strojek a nůžky a začali se stříhat sami. Ze začátku to byly pořádné patvary, ale postupně jsme se zlepšovali.
Brzy se začali ozývat spolužáci, známí i kamarádi a ze stříhání se stal pěkný přivýdělek. Po škole, ve škole, o víkendu – stříhali jsme, kdykoliv to šlo.
Poprvé na Vaškově přednášce
14. 1. 2024
Zlomový moment
Vždycky jsem věděl, že chci od života víc, ale nikdy jsem od nikoho nedostal návod, jak na to. Ke konci roku 2023 jsem na sociálních sítích narazil na nový profil – Václava Tomance. Vašek zrovna rozjížděl svou seberozvojovou komunitu The 1 % a já se ocitl na rozcestí: buď budu dál životem jen tak proplouvat, nebo konečně převezmu zodpovědnost a začnu na sobě každý den pracovat.
Ze začátku jsem byl hodně skeptický. „Co když to budou vyhozené peníze?“ „Co když je to podvod?“ „Vždyť mám ještě tolik času…“ Pak mě ale ten druhý hlásek začal víc a víc přesvědčovat, že to bude skvělé rozhodnutí. Nakonec jsem ho poslechl a 14. ledna 2024 jsem se stal členem této komunity – byl to jeden z nejdůležitějších momentů mého života.
Začal jsem studovat programy a aplikovat je v praxi. Z nesebevědomého Vojty se tak postupně začal stávat člověk s jasnou vizí – disciplinovaný, odvážný, zodpovědný, inspirující své okolí, které si jeho změny brzy začalo všímat.
Od té doby jsem zažil nespočet zážitků, poznal nové lidi, procestoval spoustu míst a naučil se hromadu nových dovedností. Dodnes si kladu otázku: „Co kdybych tehdy tlačítko ‚Připojit se do komunity‘ nezmáčkl a pokračoval ve stejných kolejích?“
Na dovolené v Montaně s hostitelskou rodinou
2025–2026
Rokv Americe
Ve čtvrtém ročníku, když jsem začal přemýšlet, co budu dělat po maturitě, jsem měl jasno: „Nechci na vysokou ani do práce – chci cestovat a zkusit zase něco nového.“ Po nekonečném přemýšlení a stovkách zahozených nápadů jsem konečně našel, co jsem hledal: „Stanu se Au Pair a odletím na rok do Ameriky.“
Byl to šílený cíl? Naprosto. Neuměl jsem moc anglicky, nikdy jsem dlouho nebydlel bez rodičů, natož abych se staral o děti cizí rodiny. Když ale člověk najde své PROČ, vždycky najde i způsob JAK.
Přes léto 2024 jsem pracoval jako dětský animátor, abych nasbíral zkušenosti s dětmi, a v srpnu 2025, po úspěšně dokončené maturitě, jsem odletěl do Kentucky za svou hostitelskou rodinou, kde jsem strávil celý jeden rok.
Pro mě to byl pouze další důkaz toho, že žádný cíl v podstatě není nemožný a že tím největším limitem je ten, který si vytvoříme sami ve své hlavě.
Srpen 2026 – současnost
Návrata nový začátek
Návrat z Ameriky zpátky do Česka pro mě nebyl vůbec jednoduchý a pár týdnů jsem cítil hlubokou prázdnotu. Jako by to všechno najednou skončilo.
Pak jsem si ale vzpomněl, proč to celé vlastně dělám, a uvědomil jsem si, že jedna kapitola se právě uzavřela a je čas začít psát novou.
Teď pracuju na svých dalších projektech. Mou dlouhodobou misí je vytvořit si život podle sebe, dělat to, co mě naplňuje a baví, a inspirovat ostatní, aby také našli svůj smysl a užívali si každý jediný moment toho největšího dárku, kterému se říká ŽIVOT.
Na co jsem hrdý
Moje úspěchy
Černý pásv karate
3. místona dětském mistrovství světa v karate, Litva
15 mnejdelší skok na kole
Backflipna kole před diváky na závodech
The 1 %připojení do komunity The One Percent
1 rokv USA
3:54:44maraton
7×dokončená 90denní výzva
Přednáškapro studenty na střední škole
25+procestovaných států světa
Čím se řídím
Nikdy nenech ostatní, aby tě limitovali jejich představivostí, a nikdy nelimituj ostatní tou svojí.
Jenom proto, že ty nevěříš, že je něco možné, neznamená, že to možné není.